Projekty ESF: Podpora zvyšování vzdělání dětí v zařízeních institucionální péče. Lepší adaptabilita dětí z DD do běžného života "Most přes minulost". Investice do vzdělání - "Lektor volnočasových aktivit dětí a mládeže”. Domu na půl cesty Timotei "Zkus to!"            Zámek Velké Heraltice  Faustin Ens zaznamenal ve své topografii  Opavska třicátých let  19. století,  že ve Velkých  Heralticích se nachází zámek velký a krásný, s  věží a věžními hodinami a mnoho nádherně  zařízenými místnostmi. Okolo zámku radostně  se zelená velký anglický park se slunnými  trávníky, malebnými skupinami stromů, lesíky a  křovinami, mezi nimiž se do všech stran vinou  udržované pěšiny. Přibližně tentýž obraz  dokumentují, byť s odstupem 100 let, fotografie pořízené pro ředitele Slezského zemského  muzea E.W. Brauna. Koncem roku 1945 se  situace podobně jako v případě ostatních zámků  na Opavsku radikálně změnila: zámek přestal plnit obytnou a reprezentační funkci a mobiliář, až na jednotliviny  dnes uložené na zámku v Hradci nad Moravicí a ve Slezském zemském muzeu, byl rozchvácen. Pro dnešního  návštěvníka je tedy k vidění jen exteriér zámecké budovy, využívané ke školským účelům, která ve svém  stavebním vývoji prošla několika výraznými stavebními úpravami. Panské sídlo ve Velkých Heralticích se  vyvíjelo od 3. čtvrtiny 13. století. Vojslav z Lublic a Heraltic, prvně zmiňovaný k roku 1225, vystavěl hrad  bergrifového typu, sestávající se z mohutné obranné věže, dvoupatrového paláce se sklepením a z hradby,  uzavírající areál přibližně obdélného půdorysu. Významnější než pozdně renesanční přestavba hradu, k níž došlo  na konci 16. století, byly adaptace v baroku. Obě byly spjaté s pány s Vrbna, kteří  Velké Heraltice drželi v letech 1522-1840 s přestávkami. Barokní aristokratickou  rezidenci z původně goticko-renesančního hradu nechal přestavět Jiří Štěpán hrabě  z Vrbna. Pro přestavbu velkoheraltického sídla získal Lorenza Nicolu. Šlo o  radikální barokní přestavbu původní goticko-renesanční stavby, z níž bylo  zachováno obvodové zdivo a věž. Tu stavebník nechal zvýšit o nástavbu s kaplí.  Zároveň dal základ k rozšíření zámku o přístavbu kolem nového prostorného  nádvoří. K proměně zahrady do podoby dokumentované Ensem, došlo někdy  kolem roku 1830, kdy areál také doplnila oranžerie. Zámek ve Velkých Heralticích  patří mezi nejvýznamnější zámecké objekty na Opavsku.   Současný Zámecký park  Zámecký park se rozkládá v členitém terénu  kolem zámku na ploše 6,08 ha v nadmořské  výšce okolo 350 m. Nynější přírodně  krajinářský park je terénním zlomem členěn na  dolní část, exponovanou k jihu a na rovinatou  dolní část. Ta je budovou zámku rozdělena na  část západní s rozsáhlým nástupním parterem a na část východní, kde se nalézá mnoho  komunikačních cest. Severní okraj parku je  ohraničen zdí z lomového kamene. Na  severozápadě je v nástupním prostoru zeď  přerušená vraty a plotem na podezdívce.  Východní stranu uzavírá nízké pletivové  oplocení. Jižní strana příkře spadá k  Heraltickému potoku, kde končí v údolní plošině  dřívější hospodářské zahrady s přilehlou zástavbou provozně hospodářského zázemí zámku. Za potokem park  postupně přechází v les o ploše 12 ha. Na prudké jižní straně se též nachází rozlehlá pětistupňová terasa z  lomového kamene, dnes poměrně v havarijním stavu. Park s rozsáhlou stromovou kulisou má i značnou  dendrologickou hodnotu. Dominanty a solitéry dosahují věku až 150 let. Většina botanicky a architektonicky  cenných dřevin je vysázena jednotlivě v severní části parku, která je poměrně dobře udržována, takže  nedochází k ohrožení náletovými rostlinami. Kostra parku je převážně tvořena domácími dřevinami, zejména  lípami, javory a jasany. Mnoho stromů muselo být v minulosti z různých důvodů odstraněno, nebo bylo zničeno  nepříznivými klimatickými podmínkami.   Zámecký park ve Velkých Heralticích patří bezesporu k hodnotným přírodně krajinářským parkům u nás.